Historie plemene
Plemeno kolie dlouhosrstá bylo dovezeno do Skotska pravděpodobně Římany asi před 400 lety, za jeho domovinu je ovšem považováno spíše Skotsko a původní pravlast je neznámá, stejně jako předci.
V roce 1860 navštívila anglická královna Viktorie skotský Balmoral, odkud si přivezla několik skotských ovčáckých psů do své domoviny. Tím byla vlastně objevena kolie, pro kterou je skotský ovčák druhým poměrně hojným názvem. Od zmiňovaného roku se začala psát jedinečná éra populárních psů kolií. Sláva plemene ještě vzrostla, nebo dokonce vyvrcholila, a to v době, kdy byl natočen legendární film o Lassie.
Ve své domovině byla dlouhosrstá varianta kolie používána k tvrdé práci, hlídání velkých stád, která se pásla na svazích Skotské vysočiny. Zdejší podmínky jsou známé pro své extrémní výkyvy a celkově nepříznivé klima. Dlouhosrstá kolie se díky tomuto drsnému podnebí stala velice odolnou a přizpůsobivou.
Krátkosrstá kolie s označením smooth se uplatnila především při převádění stád na trh. V současné době je kolie převážně společenským plemenem.
Stavba těla, popis
Tělo dlouhosrsté kolie je o něco delší než výška v kohoutku, hřbet je pevný, hrudník široký. Hlava má pěkné proporce a klínovitý tvar, vrchní linie mozkovny a nosu jsou rovnoběžné. Stop je lehce vyznačený. Oči mají milý výraz a jsou střední velikosti, položené poněkud zešikma. Jejich tvar by se dal označit za mandlovitý. Zbarvení očí bývá především tmavě hnědé, výjimku ovšem tvoří psi v barvě blue merle, kteří mají oči modré nebo modré se skvrnami.
Uši jsou nevelké, posazené na vrchu hlavy a ne příliš blízko u sebe. Při vzrušení jsou nesené polovztyčeně. Zuby jsou přiměřené velikosti, posazené v silných čelistech, mají pravidelný a kompletní nůžkový skus. Krk je svalnatý až mohutný, dlouhý a dobře klenutý. Hrudní končetiny pak jsou rovné a svalnaté, v loktech se nevytáčí směrem ven ani dovnitř. Pánevní končetiny jsou výrazně svalnaté ve stehenní části, mají nízká a silná hlezna.
Tlapy dlouhosrsté kolie jsou oválné a mají dobře vyvinuté polštářky, prsty jsou klenuté a uzavřené. Jejich klenutí je o něco méně znatelné u zadních nohou. Ocas se táhne do značné délky a dosahuje snadno až k hleznům, na konci je lehce zahnutý. V klidu je nesený nízko.
Srst přiléhající poměrně těsně k tělu je hustá, v případě krycí vrstvy je poněkud drsnější na dotek. Dlouhosrsté kolie jsou ovšem slavné hlavně svou hustou lví hřívou, která lemuje celý krk a část lebky. Obličejové partie srsti jsou naopak hladké, podobně jako konečky uší. Velmi dobře je rovněž osrstěný ocas, hrudní končetiny a hlezna.
Zbarvení
Zbarvení kolie dlouhosrsté je černé, bílé, zlaté, trikolorní a blue merle. Bílé znaky jsou pak typickým znakem pro toto plemeno a jsou žádoucí především kolem krku, kde jim říkáme bílá košilka. Rovněž jsou charakteristické pro končetiny, tlapy a koneček ocasu.
- Kohoutková výška psa: 55-62 centimetrů
- Kohoutková výška feny: 50-56 centimetrů
- Váha dospělého jedince se pohybuje mezi 20 a 30 kilogramy
- Dožívá se až 15 let
Na lebce, čenichu, nebo rovnou na obou těchto partiích kolie může být lysinka.
Charakteristické vlastnosti
Kolie dlouhosrstá se postupem času proměnila z tvrdě pracujícího ovčáckého psa na ryze společenské plemeno. To ale neznamená, že by její hlídací pudy zcela zanikly. Je velice společenská, přátelská, přitom inteligentní. Oddanost kolie je legendární, nejen podle již zmiňovaného filmu, který byl natočen v roce 1940.
Ke svému pánovi se kolie chová skvěle a je věrná opravdu až „za hrob“, trochu jiná situace nastává, pokud se objeví cizí osoba. K té jsou tito hrdí psi poněkud rezervovaní, k vetřelcům pak mohou být dokonce až agresivní. Z toho nám vyplývá, že dlouhosrstá kolie není vůbec špatným hlídačem.
Tento elegantní pes miluje rodinný život a nesnáší jakékoliv náznaky nepohody a hádky. Výborně se snáší s ostatními doma chovanými zvířaty a díky své jemnosti si s ní můžou hrát i menší děti. O tomto plemenu je velmi dobře známo, že nemá tendenci toulat se nebo běhat při procházkách v přírodě za zvěří, což lze považovat za velké plusy.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: 3-8
Výcvik, péče
Srst tohoto plemene skotského ovčáckého psa je poměrně náročná na pročesávání. To je třeba provádět minimálně jednou za týden a velice důkladně, tedy až na kůži. V době línání by mělo být česání ještě častější. Koupání není právě nejvhodnější, srst velice špatně schne.
Výcvik by neměl být příliš tvrdý, spíše zábavný, kolie dlouhosrstá totiž nesnáší hodně tvrdou ruku a dril pro ni není příjemný. Díky snadnosti výcviku je vhodná také pro seniory nebo začínající chovatele. Dlouhosrstá kolie má velice ráda pohyb, hru a delší vycházky.
Využití plemene
V minulosti byla dlouhosrstá kolie využívána nejvíce ke hlídání stád ovcí, ale dnes je v podstatě společenským psem, snad s výjimkou některých skotských oblastí. Lze ji stále považovat za výborného hlídače, ale také za přítulného partnera, který se dokonale hodí do rodiny s dětmi. Soutěže agility a různé sporty dokážou tohoto psa naplnit.
Zajímavost
O původu plemene dlouhosrstá kolie existují nejrůznější legendy a zkazky, které často hraničí až s pohádkami, jisté ale je, že hovoříme o jedné z nejstarších ras psů. Teorie o vzniku hovoří o tom, že tito psi jsou psy Keltů, ale také uvádí, že pravlastí může být stará Anglie.
Tip: V rubrice plemena psů na vás čekají i další zajímavé psí rasy.
